Pokles kůrovcových těžeb u Lesů ČR umožní návrat k běžnému hospodaření
31.07.2023
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) se podle vyjádření generálního ředitele Dalibora Šafaříka na tiskové konferenci za účasti ministra zemědělství Marka Výborného vrací po kalamitním období k běžnému hospodaření. Letos Lesy ČR plánují vytěžit 8,5 milionu metrů krychlových dříví a kůrovcová těžba za rok 2023 podle Dalibora Šafaříka s největší pravděpodobností nepřesáhne 1,5 milionu kubíků dříví.
Generální ředitel Dalibor Šafařík a ministr zemědělství Marek Výborný.
„Kůrovec je z celostátního pohledu na ústupu, očekáváme tedy, že poklesne objem dříví vytěženého v souvislosti s kalamitou. Státnímu podniku Lesy ČR k úspěšnému zvládání kůrovcové kalamity významně napomáhají vlastní těžební kapacity,“ řekl například Marek Výborný.
Podle něj nyní bude třeba obnovit obrovské plochy, a to smíšenými lesy, které budou odolnější. „Chceme pokračovat v nastoleném trendu, už třetí rok po sobě roste plocha zalesněná listnáči. Loni představovala plocha obnovených lesních porostů v ČR rekordních 50 tisíc hektarů,“ řekl Marek Výborný.
Zlepšující se situace v ochraně lesa dává podle Dalibora Šafaříka předpoklad letošních reálných úspor nákladů v ochraně lesa, a to minimálně o 100 milionů korun. Nejvíce kůrovcového dříví se ve státních lesích stále zpracovává na Rumbursku v severních Čechách, ale i tam se situace výrazně zlepšila. „Jednoznačně pozitivně působí naše vlastní těžební kapacity, lidi i stroje, díky nimž můžeme rychle zasahovat tam, kde je třeba,“ dodal Šafařík.
Prioritou je obnova lesa a důsledné provádění veškerých pěstebních činností, na něž letos Lesy ČR v rozpočtu rezervovaly 4,6 miliardy korun. Podnik v roce 2023 obnoví 16 000 hektarů, z toho 23 procent přirozeně. Pro rok 2024 je plánován podíl přirozené obnovy ve výši 30 %.
Generální ředitel Dalibor Šafařík také představil koncept tzv. bezpečné renty, tedy mechanismu stanovení výše odvodů zisků Lesů ČR do státního rozpočtu, který by měl zajistit, že již nedojde k odčerpaní neadekvátních objemů finančních prostředků ze státního podniku. Ideovým východiskem pro odvození výše renty je škola čistého výnosu z půdy, přičemž výsledkem je stanovení roční renty prostřednictvím aplikace různé úrokové míry pro jednotlivé kategorie lesů (průměrně 1,96 %, což představuje při současné struktuře lesního majetku s právem hospodaření pro LČR průměrnou rentu ve výši 1 021 Kč/ha).
Část renty by měla být vázána na hospodaření subjektu a vycházet z pohledu, že podnik by za běžných okolností (bez vlivu některých rozhodnutí charakteru společenské poptávky) dosahoval úrovně hospodaření srovnatelné s jiným tržním subjektem, přičemž vlastník (zakladatel) by měl být zainteresován na dlouhodobé spolupráci (na prosperitě) se subjektem hospodařícím s jeho majetkem a pomáhat mu vytvářet podmínky pro efektivnější využití a zhodnocování svěřeného majetku. Tato část stanovení je variabilní položkou. Do výpočtu renty by mohli vstupovat ještě tzv. korekční položky, které by reagovaly na neočekávatelné situace.
Plán renty byl projednán vedením podniku, schválen dozorčí radou a předložen ministerstvu zemědělství s předpokladem, že bude projednán také vládou. Státní podnik Lesy České republiky loni podle auditovaných výsledků zvýšil čistý zisk o 83 procent na 5,03 miliardy korun z 2,74 miliardy korun v roce 2021. Šlo o třetí nejvyšší zisk v historii podniku. Hlavním důvodem růstu zisku bylo meziroční zvýšení cen dříví, a to až o 70 procent. Výsledek pozitivně ovlivnilo i postupné zvládnutí kůrovcové kalamity ve všech regionech.