POŽÁR V NP ČESKÉ ŠVÝCARSKO NEMŮŽE ZŮSTAT BEZ REAKCE

JE NEZBYTNÉ ZAHÁJIT DISKUZI O PŘÍSTUPU KE KRAJINĚ A OCHRANĚ PŘÍRODY I ŘEŠENÍ POŽÁRNÍCH RIZIK V LESÍCH

Bezprecedentní požár v NP České Švýcarsko odhalil mnoho hrozeb, které souvisejí s klimatickou změnou, přístupy k ochraně přírody, vysokou návštěvností některých přírodních lokalit nebo limity hasebních zásahů. Zásadním úkolem politické reprezentace a odborníků z celého spektra souvisejících činností není podle našeho názoru hledání viníků, ale hledání způsobů, jak podobným událostem v lesích předcházet. K této konstruktivní a věcné diskuzi bychom rádi vyzvali.

Fakt, že se vlivem změny klimatu zvyšuje riziko vzniku požárů, by měl iniciovat zavádění opatření, která mohou zabránit jejich rozšíření do rozsahu, který jsme viděli v NP České Švýcarsko (průměrná velikost lesního požáru ČR v období 1992-2021 je 0,38 ha).

Je zřejmé, že každé území, a to i území národního parku, je oblastí, kde se střetává více zájmů a požadavků. Přestože jeden společenský zájem může převážit, neznamená to, že je možné ignorovat ostatní. Naopak je nutné velmi pečlivě zvažovat důsledky specifické péče o konkrétní území na jeho okolí a obyvatele. Proto odmítáme přístupy zveřejněné v návrhu zásad péče o NP České Švýcarsko, které například uvádějí, že je velkou výzvou hledat do budoucna řešení, jak využívat oheň v obnovním managementu chráněných území nebo, že hašení požárů je v principu zásahem do nerušeného průběhu přírodních dějů, i když platí, že naprostá většina požárů je dnes způsobena činností člověka. Tento přístup považujeme za hazard s budoucností předmětů ochrany v chráněných územích, ale i za potenciální ohrožení dalších lokalit, majetků a krajiny jako celku.

V Německu již saský premiér Michael Kretschmer vyzval k přehodnocení a debatě o hospodaření v národních parcích. Považujeme za naprosto nezbytné, aby podobná diskuze začala i České republice a v kontextu požáru v NP České Švýcarsko se začaly co nejrychleji (i s ohledem na stávající požární riziko na zbylém území NP České Švýcarsko) hledat odpovědi zejména na následující otázky:

BEZPEČNÉ PRINCIPY OCHRANY PŘÍRODY

  • Jak nastavit principy ochrany přírody, tak, aby byly zachovány předměty ochrany a zároveň, aby korespondovaly s dopady klimatické změny a nutností adaptace společnosti při správě a využívání krajiny?

Podle našeho názoru je třeba postupovat podle platných zákonů, které definují poslání národních parků, ale také s respektem k dalším zákonným povinnostem (např.: zákon o požární ochraně, krizový zákon a lesní zákon). Je nutné zvažovat, zda jednostranná preference „přírodních“ procesů na velkých plochách nepovede k destrukci ostatních hodnot a předmětů ochrany na daném území a neúměrnému riziku pro obyvatele.

Dále je třeba hledat odpovědi na střet mezi opatřeními vedoucími k adaptaci na klimatickou změnu a některými opatřeními ochrany přírody (rozsáhlý lesní požár nelze v žádné souvislosti považovat za adaptační opatření na klimatickou změnu).

POUČENÍ Z POŽÁRU V NP ČESKÉ ŠVÝCARSKO

  • Jak bude reagováno na vysoké riziko vzniku a šíření požáru na území NP České Švýcarsko, které nezachvátil požár?

Na zbylém území NP je podle dostupných informací stále vysoké riziko vzniku a zejména intenzivního šíření požáru. Je tedy nezbytné neprodleně na tato rizika reagovat systematickými protipožárními opatřeními.

  • Lze požár v kulturní krajině, (i když na území národního parku) obvykle přímo či nepřímo založený člověkem považovat za přirozený proces?

Ze statistiky vyplývá, že většina požárů vzniká v souvislosti s činností člověka, a je tedy zavádějící jej chápat jako přirozený proces. Za požár, vzniklý přirozenou cestou lze podle našeho názoru považovat pouze ten, který prokazatelně vznikl úderem blesku.

INTEGRACE PROTIPOŽÁRNÍCH OPATŘENÍ DO ZÁSAD PÉČE A MANAGEMENTU CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ

  • Jaké objemy (či plocha) ponechaného dříví a v jakých lokalitách jsou ještě z hlediska souvisejících rizik únosné a jaké by mělo být členění těchto lokalit, aby je bylo možné efektivně v případě požáru hasit?

Mrtvé dřevo představuje zásadní biotop pro mnoho ohrožených druhů organismů, zejména pro saproxylické druhy hmyzu a houby. Je také zřejmé, že přítomnost mrtvého dříví v chráněných územích je velmi cenná a v podstatě nenahraditelná. Odumírání stromů spojené s rozpadem dřevní hmoty by mělo na území národních parků probíhat na souvislých plochách, jejichž velikost by ale měla korespondovat s vlastnostmi a limity daného území a požadavky na bezpečnost obyvatel.

Kůrovcové souše plošně ponechané na území národního parku představovaly v NP České Švýcarsko podle analýzy satelitních snímků provedené Fakultou lesnickou dřevařskou ČZU v Praze více než dvě třetiny plochy lesa zasažené požárem. Zpochybňovat plošný vliv tohoto faktoru na rozvoj a intenzitu požáru považujeme za popírání základních fyzikálních zákonů.

Proto by měla být diskutována opatření, která riziko šíření velkého požáru omezí. Např.:

  • Na výsušných a požárně rizikových lokalitách by souvislé plochy s velkým objemem ponechaného mrtvého dříví (typicky po hromadném odumření stromového patra) měly být rozděleny do sektorů s omezením jejich plochy např. 5 (10?) ha, které ale budou přístupné požární technikou a odděleny od ostatních ploch protipožárními pásy. V lokalitách dobře zásobených vodou, kde lze očekávat rychlejší nástup tlejících procesů by tato velikost mohla být vyšší, ale pravidlo o dostupnosti pro hasičskou techniku a protipožární pásy by platily i zde. Součástí těchto opatření by měla být údržba sjízdnosti stávajících cest pro hasičskou techniku. Rušení stávajících cest v požárně rizikových oblastech považujeme za nevhodné.
  • Vymezení ochranných zón na hranici parku a sídel (obcí, domů) uvnitř parku.
  • Průběžná kontrola stávajících protipožárních předpisů v NP a jejich pravidelná revizi se zapracováním aktuálních poznatků.

 

  • Vhodnocení předpokládaného vývoje mrtvého dřeva v NP z hlediska jeho velikosti a rychlosti rozpadu (olámané suché větve samozřejmě požár zesilují a zrychlují jeho šíření) a činit opatření proti vzniku požáru (i za cenu zákazu vstupu po dobu vysokého rizika).
  • Zapojení vybraných subjektů poskytujících služby v oblasti těžby a dopravy dříví do integrovaného záchranného systému pro rychlé a efektivní zapojení harvestorů a vyvážecích souprav do procesu hašení požárů tvorbou protipožárních pásů. Zvážit školení vybraných operátorů pro tento typ činnosti.

 

AKCEPTOVÁNÍ RIZIK VEŘEJNOSTÍ

  • Jaká rizika plynoucí z ochrany přírody jsou společností akceptovatelná?

Nezpochybnitelným atributem posuzování by měl být ohled na zdraví a život obyvatel, jejich majetek a podnikatelské aktivity nejen na daném ochráněném území, ale také v jeho okolí a vliv na adaptační opatření na klimatickou změnu.

VÝZKUM

  • Co by mělo být předmětem výzkumu v národních parcích?

Považujeme za správné, aby v národních parcích probíhaly nezávislé výzkumné aktivity, které nejsou v ostatních lesích možné. Zároveň by mělo docházet z větší části k zadávání výzkumných aktivit s aplikovatelnými a společensky přínosnými výsledky.

Navrhujeme například založení výzkumných ploch srovnávajících dynamiku a strukturu vývoje na plochách s požárem a bez požáru nebo výzkum dopadů škodlivých látek uvolněných při požáru tohoto rozměru a intenzity na lesní půdu , vodní režim v místě a okolí požáru.

Nabízejí se zde ale i další otázky k diskuzi:

  • Kdo by měl nést zodpovědnost za protipožární opatření provedená v souvislosti s ponecháním vysokého objemu požárně rizikového dříví na území NP?
  • Jakým způsobem budou vyhodnocovány negativní dopady a škody, které na území NP požár napáchal?
  • Neměla by být součástí dotační podpory vlastníků a správců lesů opatření vedoucí ke snížení rizika požárů?
  • Mají lesy, produkce dříví a fixace CO2 zásadní a nezastupitelnou roli v adaptaci na klimatickou změnu a je k tomu v rámci českých strategií přistupováno?

 

Jako zástupci profesních organizací deklarujeme připravenost vést k uvedeným tématům věcnou diskuzi a podpořit ji účastí odborníků.

Ing. Jiří Svoboda Ing. Petr Jelínek
Sdružení vlastníků obecních, soukromých a Předseda předsednictva Asociace lesnických a
církevních lesů v ČR dřevozpracujících podniků (ALDP)
  Kontaktní osoba:
Tel: 603 281 254 Ing. Ivan Ševčík
E-mail: info@svol.cz výkonný ředitel ALDP
  Tel: 724 095 844
  E-mail: ivan.sevcik@aldp.cz

 

Ing. Petr Vondráček Ing. Pavel Draštík  
Prezident České asociace podnikatelů v lesním Předseda České lesnické společnosti  
hospodářství    
Tel: 603 169 073 Tel: 731 137 684  
E-mail: vondracek@caplh.cz E-mail: tajemnik@cesles.cz  
Ing. Jan Příhoda Ing. Jiří Pohan  
Předseda CZECH FOREST think tank Předseda České komory odborných lesních  
      hospodářů  
Tel: 604 211 167    
E-mail: info@czechforest.cz Tel: 776 162 727  
      E-mail: ckolh@post.cz  
Ing. Přemysl Němec, MBA Ing. Andrea Skřivánková  
předseda Sdružení lesních školkařů ČR výkonná tajemnice  
      Lesnicko-dřevařské komory ČR  
Tel.: 731 151 511 Tel: 733 755 521  
E-mail: pn@lesoskolky.cz E-mail: info@ldkomora.cz>  
Ing. Jiří Janota RNDr. Jiří Homolka  
Předseda Českomoravské myslivecké jednoty Předseda Klubu českých turistů  
Tel.: 605 716 926 Tel: 736 754 104  
E-mail: kct@kct.cz  
       
E-mail: jiri.janota@cmmj.cz    
         
prof. Ing. Vilém PODRÁZSKÝ, CSc.    
Předseda odboru lesního hospodářství    
České akademie zemědělských věd    
Tel.: 602 709 255    
E-mail: podrazsky@fld.czu.cz