POŽÁR V NP ČESKÉ ŠVÝCARSKO NEMŮŽE ZŮSTAT BEZ REAKCE
JE NEZBYTNÉ ZAHÁJIT DISKUZI O PŘÍSTUPU KE KRAJINĚ A OCHRANĚ PŘÍRODY I ŘEŠENÍ POŽÁRNÍCH RIZIK V LESÍCH
Bezprecedentní požár v NP České Švýcarsko odhalil mnoho hrozeb, které souvisejí s klimatickou změnou, přístupy k ochraně přírody, vysokou návštěvností některých přírodních lokalit nebo limity hasebních zásahů. Zásadním úkolem politické reprezentace a odborníků z celého spektra souvisejících činností není podle našeho názoru hledání viníků, ale hledání způsobů, jak podobným událostem v lesích předcházet. K této konstruktivní a věcné diskuzi bychom rádi vyzvali.
Fakt, že se vlivem změny klimatu zvyšuje riziko vzniku požárů, by měl iniciovat zavádění opatření, která mohou zabránit jejich rozšíření do rozsahu, který jsme viděli v NP České Švýcarsko (průměrná velikost lesního požáru ČR v období 1992-2021 je 0,38 ha).
Je zřejmé, že každé území, a to i území národního parku, je oblastí, kde se střetává více zájmů a požadavků. Přestože jeden společenský zájem může převážit, neznamená to, že je možné ignorovat ostatní. Naopak je nutné velmi pečlivě zvažovat důsledky specifické péče o konkrétní území na jeho okolí a obyvatele. Proto odmítáme přístupy zveřejněné v návrhu zásad péče o NP České Švýcarsko, které například uvádějí, že je velkou výzvou hledat do budoucna řešení, jak využívat oheň v obnovním managementu chráněných území nebo, že hašení požárů je v principu zásahem do nerušeného průběhu přírodních dějů, i když platí, že naprostá většina požárů je dnes způsobena činností člověka. Tento přístup považujeme za hazard s budoucností předmětů ochrany v chráněných územích, ale i za potenciální ohrožení dalších lokalit, majetků a krajiny jako celku.
V Německu již saský premiér Michael Kretschmer vyzval k přehodnocení a debatě o hospodaření v národních parcích. Považujeme za naprosto nezbytné, aby podobná diskuze začala i České republice a v kontextu požáru v NP České Švýcarsko se začaly co nejrychleji (i s ohledem na stávající požární riziko na zbylém území NP České Švýcarsko) hledat odpovědi zejména na následující otázky:
BEZPEČNÉ PRINCIPY OCHRANY PŘÍRODY
- Jak nastavit principy ochrany přírody, tak, aby byly zachovány předměty ochrany a zároveň, aby korespondovaly s dopady klimatické změny a nutností adaptace společnosti při správě a využívání krajiny?
Podle našeho názoru je třeba postupovat podle platných zákonů, které definují poslání národních parků, ale také s respektem k dalším zákonným povinnostem (např.: zákon o požární ochraně, krizový zákon a lesní zákon). Je nutné zvažovat, zda jednostranná preference „přírodních“ procesů na velkých plochách nepovede k destrukci ostatních hodnot a předmětů ochrany na daném území a neúměrnému riziku pro obyvatele.
Dále je třeba hledat odpovědi na střet mezi opatřeními vedoucími k adaptaci na klimatickou změnu a některými opatřeními ochrany přírody (rozsáhlý lesní požár nelze v žádné souvislosti považovat za adaptační opatření na klimatickou změnu).
POUČENÍ Z POŽÁRU V NP ČESKÉ ŠVÝCARSKO
- Jak bude reagováno na vysoké riziko vzniku a šíření požáru na území NP České Švýcarsko, které nezachvátil požár?
Na zbylém území NP je podle dostupných informací stále vysoké riziko vzniku a zejména intenzivního šíření požáru. Je tedy nezbytné neprodleně na tato rizika reagovat systematickými protipožárními opatřeními.
- Lze požár v kulturní krajině, (i když na území národního parku) obvykle přímo či nepřímo založený člověkem považovat za přirozený proces?
Ze statistiky vyplývá, že většina požárů vzniká v souvislosti s činností člověka, a je tedy zavádějící jej chápat jako přirozený proces. Za požár, vzniklý přirozenou cestou lze podle našeho názoru považovat pouze ten, který prokazatelně vznikl úderem blesku.
INTEGRACE PROTIPOŽÁRNÍCH OPATŘENÍ DO ZÁSAD PÉČE A MANAGEMENTU CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ
- Jaké objemy (či plocha) ponechaného dříví a v jakých lokalitách jsou ještě z hlediska souvisejících rizik únosné a jaké by mělo být členění těchto lokalit, aby je bylo možné efektivně v případě požáru hasit?
Mrtvé dřevo představuje zásadní biotop pro mnoho ohrožených druhů organismů, zejména pro saproxylické druhy hmyzu a houby. Je také zřejmé, že přítomnost mrtvého dříví v chráněných územích je velmi cenná a v podstatě nenahraditelná. Odumírání stromů spojené s rozpadem dřevní hmoty by mělo na území národních parků probíhat na souvislých plochách, jejichž velikost by ale měla korespondovat s vlastnostmi a limity daného území a požadavky na bezpečnost obyvatel.
Kůrovcové souše plošně ponechané na území národního parku představovaly v NP České Švýcarsko podle analýzy satelitních snímků provedené Fakultou lesnickou dřevařskou ČZU v Praze více než dvě třetiny plochy lesa zasažené požárem. Zpochybňovat plošný vliv tohoto faktoru na rozvoj a intenzitu požáru považujeme za popírání základních fyzikálních zákonů.
Proto by měla být diskutována opatření, která riziko šíření velkého požáru omezí. Např.:
- Na výsušných a požárně rizikových lokalitách by souvislé plochy s velkým objemem ponechaného mrtvého dříví (typicky po hromadném odumření stromového patra) měly být rozděleny do sektorů s omezením jejich plochy např. 5 (10?) ha, které ale budou přístupné požární technikou a odděleny od ostatních ploch protipožárními pásy. V lokalitách dobře zásobených vodou, kde lze očekávat rychlejší nástup tlejících procesů by tato velikost mohla být vyšší, ale pravidlo o dostupnosti pro hasičskou techniku a protipožární pásy by platily i zde. Součástí těchto opatření by měla být údržba sjízdnosti stávajících cest pro hasičskou techniku. Rušení stávajících cest v požárně rizikových oblastech považujeme za nevhodné.
- Vymezení ochranných zón na hranici parku a sídel (obcí, domů) uvnitř parku.
- Průběžná kontrola stávajících protipožárních předpisů v NP a jejich pravidelná revizi se zapracováním aktuálních poznatků.
- Vhodnocení předpokládaného vývoje mrtvého dřeva v NP z hlediska jeho velikosti a rychlosti rozpadu (olámané suché větve samozřejmě požár zesilují a zrychlují jeho šíření) a činit opatření proti vzniku požáru (i za cenu zákazu vstupu po dobu vysokého rizika).
- Zapojení vybraných subjektů poskytujících služby v oblasti těžby a dopravy dříví do integrovaného záchranného systému pro rychlé a efektivní zapojení harvestorů a vyvážecích souprav do procesu hašení požárů tvorbou protipožárních pásů. Zvážit školení vybraných operátorů pro tento typ činnosti.
AKCEPTOVÁNÍ RIZIK VEŘEJNOSTÍ
- Jaká rizika plynoucí z ochrany přírody jsou společností akceptovatelná?
Nezpochybnitelným atributem posuzování by měl být ohled na zdraví a život obyvatel, jejich majetek a podnikatelské aktivity nejen na daném ochráněném území, ale také v jeho okolí a vliv na adaptační opatření na klimatickou změnu.
VÝZKUM
- Co by mělo být předmětem výzkumu v národních parcích?
Považujeme za správné, aby v národních parcích probíhaly nezávislé výzkumné aktivity, které nejsou v ostatních lesích možné. Zároveň by mělo docházet z větší části k zadávání výzkumných aktivit s aplikovatelnými a společensky přínosnými výsledky.
Navrhujeme například založení výzkumných ploch srovnávajících dynamiku a strukturu vývoje na plochách s požárem a bez požáru nebo výzkum dopadů škodlivých látek uvolněných při požáru tohoto rozměru a intenzity na lesní půdu , vodní režim v místě a okolí požáru.
Nabízejí se zde ale i další otázky k diskuzi:
- Kdo by měl nést zodpovědnost za protipožární opatření provedená v souvislosti s ponecháním vysokého objemu požárně rizikového dříví na území NP?
- Jakým způsobem budou vyhodnocovány negativní dopady a škody, které na území NP požár napáchal?
- Neměla by být součástí dotační podpory vlastníků a správců lesů opatření vedoucí ke snížení rizika požárů?
- Mají lesy, produkce dříví a fixace CO2 zásadní a nezastupitelnou roli v adaptaci na klimatickou změnu a je k tomu v rámci českých strategií přistupováno?
Jako zástupci profesních organizací deklarujeme připravenost vést k uvedeným tématům věcnou diskuzi a podpořit ji účastí odborníků.
Ing. Jiří Svoboda | Ing. Petr Jelínek |
Sdružení vlastníků obecních, soukromých a | Předseda předsednictva Asociace lesnických a |
církevních lesů v ČR | dřevozpracujících podniků (ALDP) |
Kontaktní osoba: | |
Tel: 603 281 254 | Ing. Ivan Ševčík |
E-mail: info@svol.cz | výkonný ředitel ALDP |
Tel: 724 095 844 | |
E-mail: ivan.sevcik@aldp.cz |
Ing. Petr Vondráček | Ing. Pavel Draštík | |||
Prezident České asociace podnikatelů v lesním | Předseda České lesnické společnosti | |||
hospodářství | ||||
Tel: 603 169 073 | Tel: 731 137 684 | |||
E-mail: vondracek@caplh.cz | E-mail: tajemnik@cesles.cz | |||
Ing. Jan Příhoda | Ing. Jiří Pohan | |||
Předseda CZECH FOREST think tank | Předseda České komory odborných lesních | |||
hospodářů | ||||
Tel: 604 211 167 | ||||
E-mail: info@czechforest.cz | Tel: 776 162 727 | |||
E-mail: ckolh@post.cz | ||||
Ing. Přemysl Němec, MBA | Ing. Andrea Skřivánková | |||
předseda Sdružení lesních školkařů ČR | výkonná tajemnice | |||
Lesnicko-dřevařské komory ČR | ||||
Tel.: 731 151 511 | Tel: 733 755 521 | |||
E-mail: pn@lesoskolky.cz | E-mail: info@ldkomora.cz> | |||
Ing. Jiří Janota | RNDr. Jiří Homolka | |||
Předseda Českomoravské myslivecké jednoty | Předseda Klubu českých turistů | |||
Tel.: 605 716 926 | Tel: 736 754 104 | |||
E-mail: kct@kct.cz | ||||
E-mail: jiri.janota@cmmj.cz | ||||
prof. Ing. Vilém PODRÁZSKÝ, CSc. | ||||
Předseda odboru lesního hospodářství | ||||
České akademie zemědělských věd | ||||
Tel.: 602 709 255 | ||||
E-mail: podrazsky@fld.czu.cz |