Jak bude vypadat novela lesního zákona? Dojde ke zkrácení obmýtí u smrku nebo změnám ve fungování státní správy lesů? Jakou podobu má mít dotační podpora lesního hospodářství? Budou mít Lesy ČR novou budovu ředitelství a čeká je zeštíhlení? Jak si vykládat větu z programového prohlášení vlády, že lesy jsou naše národní dědictví, ne továrny na dřevo? Jaký je názor ministra zemědělství na vznik Národního parku Křivoklátsko a další možné národní parky? Nejen na tyto otázky odpovídal redakci Lesnické práce ministr zemědělství Marek Výborný. Celý rozhovor si můžete přečíst v prosincovém vydání Lesnické práce.
Programové prohlášení vlády uvádí, že lesy jsou naše národní dědictví. Druhá část věty říká, že lesy nejsou továrny na dřevo. V oboru tato formulace vzbudila společně s informací, že ve státních lesích zásadně upřednostníte mimoprodukční funkce, určitou nervozitu. Jak konkrétně by zmíněné zásadní upřednostnění mimoprodukčních funkcí u státních lesů mělo vypadat a jak se projeví na jejich hospodaření?
Když se podíváme do strategie lesnické politiky do roku 2035 a připravované novely lesního zákona, tak tam dáváme zmocnění, že po roce 2027 můžeme formou státního příspěvku nebo dotace podpořit i mimoprodukční funkce lesa.
Může znamenat formulace, že lesy nemají být továrny na dřevo, i nějaká omezení pro nestátní vlastníky lesů?
Ne, takto to určitě myšleno nebylo. Nejdeme cestou zákazů nebo zpřísňování lesního zákona a vyhlášek.
Za vaší přítomnosti představil generální ředitel Lesů ČR mechanismus bezpečné renty, tedy výpočtu výše odvodů zisků státního podniku. Jaké odvody stát získá za rok 2023 a s jakou výší odvodů počítáte pro rok 2024? Kdo bude příjemcem těchto prostředků a co konkrétně z nich bude financováno?
Výše odvodů do fondu zakladatele od Lesů ČR činila za rok 2023 celkem tři a půl miliardy korun. Z toho poslední mimořádný odvod 500 mil. korun, který byl z mojí iniciativy realizován v říjnu 2023 po dohodě s vedením Lesů ČR a po souhlasu dozorčí rady státního podniku, má za cíl naplnit i některé přísliby, které jsme jako Ministerstvo zemědělství, potažmo vláda dali nestátním vlastníkům lesů. To je odlišné od předcházejících odvodů do fondu zakladatele. Respektuji koncepci bezpečné renty. Ovšem potenciál odvodů zakladateli se odvíjí také od dosaženého hospodářského výsledku podniku. Lesy ČR představují pro stát možnost trvalého příjmu z výsledku jeho hospodaření. Jsem přesvědčen, že odvody do fondu zakladatele nemohou z principu omezovat hospodaření a další rozvoj podniku. To, že jsme letos přistoupili k mimořádnému odvodu ve výši půl miliardy korun bylo dáno pozitivním hospodářským výsledkem, dohodou zakladatele a generálního ředitele Lesů ČR, souhlasem dozorčí rady s jasným závazkem, který byl potvrzen rozhodnutím vlády ČR, že se odvod do poslední koruny vrátí zpátky do lesů a bude směřovaný na podporu nestátních vlastníků lesů. Předchozí tři miliardy šly do fondu zakladatele a jsou součástí příjmů státního rozpočtu, kde jejich využití nijak neovlivním. Je to podobné, jako když nestátní vlastník investuje zisky z lesů do jiné činnosti nebo majetku.Je ale nutné vědět, že ve státním rozpočtu je bez ohledu na odvody Lesů ČR také položka, která jde na lesní hospodářství, kde jsou pro letošní rok tři miliardy korun.
V červenci jste uvedl, že výstavbu nového sídla Lesů ČR je nutné zasadit do širšího ekonomického kontextu, ale že s projektem zatím nejste detailně seznámen. Jak tento záměr vidíte nyní? Dočkají se Lesy ČR nového sídla?
Já věřím, že se dočkají. Aktuální usnesení vlády říká, že mají Lesy ČR dál jednat s architektonickou kanceláří, projekt a dokumentaci částečně přepracovat, ale při zachování rázu vítězného návrhu. Od toho se budou odvíjet další kroky s předpokladem, že získají stavební povolení za dva až tři roky.
Jakým směrem by se měl návrh přepracovávat?
Jde o lepší zohlednění potřeb státního podniku, částečné zeštíhlení a vyšší míru využití dřeva.
Dojde i k zeštíhlení státního podniku?
Počty zaměstnanců Lesů ČR nejsou v kompetenci zakladatele, to je otázka na vedení státního podniku, ale mohu potvrdit, že stejně jako v jiných organizacích, které spadají pod Ministerstvo zemědělství, i v Lesích České republiky počet zaměstnanců poměrně výrazně klesá. Je to samozřejmě i v reakci na odeznívání kůrovcové kalamity a ukončení některých smluv, které na ni byly fixovány. Aktuálně řeší MZe novelu lesního zákona. Palčivým úkolem je vyjasnit některé problematické pasáže, které již nekorespondují se situací po kůrovcové kalamitě nebo s predikovanými změnami klimatu.
Jakým základním směrem by se měl zákon novelizovat dále? Měl by se spíše liberalizovat, nebo zpřísňovat?
Jednoznačně jdeme cestou liberalizace, protože po tom dlouhodobě volají vlastníci lesů. Jsem v úzkém kontaktu s nestátními vlastníky a myslím, že jednáme v naprosté shodě. Jsme 30 let po sametové revoluci a vlastníci a správci lesů ukazují, že jsou již dostatečně fundovaní, poučení k tomu, aby dokázali o les pečovat s péčí řádného hospodáře.
V jaké fázi se příprava lesního zákona nyní nachází?
Novela lesního zákona je v režimu přípravy, kdy analyzujeme jeho znění v rámci vnitřního připomínkového řízení. Mám ambici poslat novelu do začátku ledna do meziresortního připomínkového řízení.
Jednou z otázek, která často z odborné diskuze přechází spíše v ideologickou, je přístup ke smrku. Měl by lesní zákon nějak přísněji omezovat vlastníky lesů v jeho pěstování, nebo by naopak měla tato problematika zůstat na rozhodnutí vlastníků?
Půjdeme cestou pozitivní motivace. Dotační podpora bude u nestátních vlastníků zohledňovat druhovou strukturu výsadby a vhodnost z hlediska reakce na klimatickou změnu. Pro smrk samozřejmě stále platí, že by měl být lesnicky využíván na stanovištích pro tuto dřevinu vhodných. Současně chceme výrazně více podpořit přirozenou obnovu lesa a v lesním zákoně posunout povinnost zalesnění ze dvou na pět let, aby se vytvořil větší prostor pro přirozenou obnovu. Tato praxe běží už od doby kalamity opatřením obecné povahy a pouze se přesune do lesního zákona. Tím šetříme peněženku vlastníka.
Nebude to mít negativní vliv na školkařské provozy?
Vždy je něco za něco. Je to podobné jako debata o smluvních partnerech Lesů ČR. Já jako zakladatel hájím zájmy Lesů ČR. Pro mě je důležité, aby to byla zdravá firma, která bude pečovat o polovinu lesů v ČR, a je to pro mě větší zájem než hospodářský výsledek jakékoliv dodavatelské firmy. Ty jsou servisem, po kterém chci, aby fungoval pro státní i nestátní vlastníky, ale mým hlavním cílem jsou lesy v naší péči, nikoli dodavatelské firmy.
Hodně dnes rezonuje téma vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Na základě jakých argumentů se MZe rozhodlo, že bude souhlasit s jeho vznikem?
Součástí programového prohlášení vlády je, že v rámci navýšení procenta zvýšené ochrany některých cenných lokalit dojde i k vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Stejně jako jsme se zavázali k vytvoření Chráněné krajinné oblasti Krušnohoří. Ministerstvo zemědělství i Lesy České republiky respektují programové prohlášení vlády a k procesu vyhlašování národního parku na Křivoklátsku jsme přistoupili velmi konstruktivně. Aktivně jsme řešili odblokování tohoto procesu dohodou mezi Lesy ČR a VLS ČR na směně části lesních pozemků, aby Ministerstvo obrany bylo schopno plnit roli, která přísluší v oblasti obrany státu.
Očekával ale při vzniku programového prohlášení někdo takovou intenzitu odporu místních občanů? Není to pro vás impulz k přehodnocení podpory tomuto záměru?
Křivoklátsko nikdo nechce zavírat, ani Ministerstvo životního prostředí. Křivoklátsko zůstane otevřené. Změní se management krajiny, který bude odpovídat managementu, který známe z jiných národních parků v ČR. My jsme v této záležitosti pouze poskytli součinnost kolegům z MŽP. Jednání na místní úrovni vede Ministerstvo životního prostředí. Myslím, že s nástupem pana ministra Hladíka se jednání obnovila. Já ani nemám informaci o tom, že by odpor proti národnímu parku, o kterém hovoříte, byl skutečně zcela jednotný. Je tam velký zájem Ministerstva životního prostředí záměr jednotlivým samosprávám vysvětlit a zároveň jim ukázat pozitiva pro místní obyvatele. Navíc národní park nezasáhne na Křivoklátsku žádný intravilán obce.
Co budete považovat za úspěch svého působení v čele Ministerstva zemědělství ve vztahu k lesnímu hospodářství?
Jednoznačně je to schválení novely lesního a současně mysliveckého zákona. Za velmi důležité považuji právě schválení obou novel, protože pokud nebude existovat legislativně podložený nástroj pro redukci přemnožené zvěře, nebude moci novela lesního zákona plnit svoji funkci.