Lesní úřady by se měly osamostatnit pod ministerstvo, navrhují odborníci
Zástupci zpracovatelských firem, lesníků, vlastníků lesních pozemků, ochránců přírody i akademické sféry se shodují, že je potřeba velká změna lesního zákona. Jedním z osmi bodů, které prosazují do novely, je zřízení samostatných lesních úřadů, které by se oddělily od odborů na obcích s rozšířenou působností, dohlíželo by na ně ministerstvo zemědělství.
Nebylo by třeba víc úředníků, specialisté by pokrývali větší areály než v současnosti, kdy je mnoho lidí zaměstnáno na částečné úvazky, řekli ve středu zástupci organizací novinářům.
Autoři návrhů doufají, že ministerstvo řízené lidovcem Zdeňkem Nekulou převezme tyto nápady a vytvoří vlastní posléze vládní návrh. Debaty podle nich již trvají dva roky.
Podle Tomáše Pospíšila z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně je nyní už nejvyšší čas na změnu legislativy, která jako celek přes novelizace platí od 60. let minulého století. Současná situace ohledně klimatické změny a reakcí na ni podle něj ukazuje, že už se měl změnit dávno.
Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) už v minulosti navrhovalo, aby se vytvořilo samostatné ministerstvo pro lesy. Nyní podle svého předsedy Jiřího Svobody z cíle neslevuje, nový úřad by podle nich byl ideální.
Plán na vytvoření soustavy lesních úřadů je ale podle něj realističtější. „Současné obvody jsou příliš malé, aby se v nich mohli zaměstnat skuteční lesničtí odborníci,“ vysvětluje.
Úřady by měly zohledňovat i to, kolik je v regionu vlastníků lesa, výkon správy by měl být proto větší v jižních Čechách nebo na Vysočině, naopak bude třeba méně úředníků v lokalitách, kde je vlastníků méně, jako jsou Sudety.
Dalším návrhem je prodloužení doby, za kterou se pod pokutou musí zalesnit holiny z dvou na šest let a lhůta na zajištění lesních porostů ze sedmi na 12 let. Podle předsedy Pro Silva Bohemica Milana Hrona by pak neměl být rozdíl mezi tím, když dojde k vytvoření holiny záměrně nebo po nahodilé kůrovcové těžbě.
Plochy se podle něj nevysuší, naopak se ušetří sadební materiál, protože se plochy částečně zalesní samy náletovými a přírodně se vyskytujícími se dřevinami. „Přirozené nárůsty nám přerostly to, co jsme sami vysázeli. Vkládáme tak peníze na místa, kde by stromy vyrostly samy,“ dodal.
Podle Pospíšila pak bývá přirozená obnova lesa druhově bohatší, není výjimkou, že se v oblasti vyskytne i 20 druhů dřevin, což je násobně více než při výsadbě umělé. Více peněz pro vlastníky
Signatáři návrhu potom také žádají, aby se mohly k zalesňování holin používat více druhů okusových dřevin, jako jsou břízy, osiky nebo keře, aby se vysoká mohla živit na nich, rozředily by se tak škody na jiných dřevinách.
Dalším bodem je žádost o finanční podporu na sdružování drobných vlastníků lesů, aby následně mohli jednodušším způsobem sdílet náklady na pronájem techniky nebo pracovníků.
Pod návrhy je kromě SVOLa lesnické fakulty podepsaný také Český svaz ochránců přírody, Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků, Svaz zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmyslu, Česká lesnická společnost nebo Asociace soukromého zemědělství ČR. Chybí tak podpis vlastníka poloviny českých lesů, státního podniku Lesy ČR, se kterým chtějí signatáři jednat po jmenování nového generálního ředitele firmy.